Dobrovolnictví je dar člověka člověku

"Někdo má to štěstí, že má schopnost být přítelem." - Jan Werich

V sociálních službách pracuji od roku 2000. Tehdy to ještě bývaly Ústavy sociální péče, nyní Centra sociálních služeb. Kolem roku 2008 jsem se setkala poprvé s nabídkou spolupráce od českobudějovické ADRY, která se týkala poskytování dobrovolnické služby pro naše klienty, lidmi s mentálním postižením. Začátky vždy nebyly lehké, ale hledaly se cesty a způsoby spolupráce.

Po nástupu do Domova pro seniory Chýnov jsem poznala báječné ženy, které tráví svůj volný čas s našimi seniory, dělí se s nimi o své radosti i starosti, jsou jim blízku, když to potřebují, pomáhají při mimořádných událostech a pořádají různé akce. Ráda bych se podělila o jejich příběhy a důvody, které je vedly k dobrovolnictví:

Štěpánka Jirásková: "Jako děti jsme měly velké štěstí, v naší domácnosti s námi žila maminčina maminka - naše úžasná babička. Kdykoliv se setkám se slovem "babička", okamžitě si na ni vzpomenu. Pro mě navždy zůstane synonymem klidu, tepla domova, pohody, pochopení, moudrosti, pracovitosti a vždy otevřené náruče. Poté, co nás babička navždy opustila, cítila jsem pocit nepopsatelné prázdnoty. Na tolik věcí jsem se jí ještě chtěla zeptat!

Už pár let pracuji v knihovně. Když jsem sem nastoupila, několik obyvatel z domova pro seniory navštěvovalo knihovnu. S postupem času, když seniorům začali ubývat síly, domluvili jsme se a knížky jsem donášela do domova. Při návštěvách jsme se nebavili pouze o knížkách, vraceli jsme se v čase do doby jejich mládí, vzpomínali na humorné a někdy třeba i bolestné životní okamžiky. Pomaličku jsme se na sebe začínali těšit, budovali si důvěru a vzniklo přátelství. Obyvatelé domova mi dávali najevo, že jsem pro ně zpestřením dne, že se na mě těší. To samé jsem cítila i já, moc ráda jsem do domova docházela. Díky babiččině výchově jsem jim rozuměla a bylo mi v jejich přítomnosti dobře.

Bohužel časové možnosti mi v současné době nedovolují pokračovat v této činnosti, už teď ale cítím, že mi chybíte! "

Eva Turečková: "Do Domova pro seniory Chýnov docházím jako dobrovolník už několik let. Mně osobně to přináší chvilku zklidnění, dobrý pocit, obohacení. Je hezké udělat někomu radost, třeba takovou maličkostí jako je procházka, rozhovor či pomoc při nějaké činnosti. Váš dobrý pocit a potěšení někoho nestojí mnoho námahy, jen hodinu či dvě vašeho času."

Vlasta Maršálová: "Nechci stárnout tak rychle a svojí návštěvou lidi v Domově vždy potěším a rozesměju. Poznejte stárnutí a vše, co stáří přináší."

Domov pro seniory Chýnov i dobrovolnické centrum poskytuje dobrovolníkům poradenství i podporu. Nedílnou součástí jsou pravidelná supervizní setkání, povídání, vzájemná sdílení a předávání drobných dárků.

Dobrovolnictví je přínosné oboustranně. Naše dobrovolnice se shodují, že jim přináší radost z pomoci druhému člověku, nová přátelství i zkušenosti. Seznámíte se s lidmi různých generací a jejich inspirativními příběhy. Stanete se součástí dobrovolnické komunity a zažijete dobrý pocit ze smysluplné činnosti. Leckdy mezi našimi dvojicemi vznikají i dlouholetá přátelství. A to už stojí za to zkusit!

Za sebe mohu říci, že moje uznání patří lidem, kteří dávají svůj čas a energii druhým a jsem moc ráda, že jsem se s nimi mohla setkat.

Pokud chcete dát svému volnému času smysl, rádi Vás uvítáme v našich řadách. I hodinka týdně vašeho času může přinést radost.

Domov pro seniory Chýnov, Zámecká 1, 391 55 Chýnov

Kontaktní osoba pro oblast dobrovolnictví

Mgr. Monika Liďáková, sociální pracovnice

tel.: 737 592 592, e-mail: socialni.pracovnik@dschynov.cz